Zámek Brtnice

Archeologické léto: detail prohlídky Zámek Brtnice

Brtnice vznikla jako zeměpanské sídlo pravděpodobně na přelomu 12. a 13. století. Poprvé je zmiňována roku 1224 na základě historické rekonstrukce a následně přímo v roce 1236. Město nese název podle stejnojmenné zlatonosné řeky, na jejímž ostrohu se dnes nachází areál zámku. Již ve 13. století zde pravděpodobně existoval opevněný objekt, který byl předchůdcem pozdějšího hradu.

Hrad v Brtnici je písemně doložen až roku 1436 ve stížnosti města Jihlavy moravskému markraběti Albrechtu Rakouskému. Jihlavští si tehdy stěžovali na Zdeňka z Valdštejna, který vlastnil Brtnici i nedaleký hrad Rokštejn, že přestavuje brtnický hrad a narušuje tím zemský mír. Archeologické nálezy však svědčí o delší kontinuitě využívání ostrohu a přítomnosti kamenné zástavby již ve 14. století.

Valdštejnové se stali majiteli panství patrně již v roce 1387, kdy jim bylo zeměpanské zboží uděleno moravským markrabětem. Jejich sídlem se od roku 1399 stal reprezentativnější Rokštejn. Přesto však byl již ve druhé polovině 14. století v Brtnici vybudován kamenný hrad, který byl kolem roku 1427, a znovu v průběhu 30. let 15. století, přestavován. Dle dendrochronologických dat probíhaly stavební práce i v roce 1438 navzdory stížnostem Jihlavy.

Další rozsáhlé úpravy následovaly po přenesení centra valdštejnského panství z Rokštejna do Brtnice v poslední třetině 15. století. V 16. a na počátku 17. století pak proběhly renesanční přestavby. Na základě nových archeologických a stavebně-historických průzkumů lze doložit fragmenty původního kamenného hradu ze 14. století i jeho složitý stavební vývoj vrcholící rozsáhlou valdštejnskou renesanční přestavbou, dokončenou roku 1561, která dnes dominuje III. zámeckému nádvoří.

Vláda Valdštejnů nad Brtnicí skončila zatčením posledního mužského člena rodu, Zdeňka z Valdštejna (1582–1623), v Jihlavě roku 1621 a jeho uvězněním na hradě Špilberk, kde v roce 1623 ve věku 41 let zemřel. Téhož roku bylo panství zkonfiskováno a o rok později přešlo do majetku italského rodu Collaltů, kterým patřilo až do roku 1948. Období jejich vlády přineslo zejména barokní a klasicistní úpravy zámku. Collaltové, věrní císařské straně během stavovského povstání a následných válek, aktivně podporovali rekatolizaci původně kališnického a luteránského panství.

V prostoru II. nádvoří u východní obvodové hradby bude probíhat zjišťovací archeologický výzkum. Odkryté situace budou prezentovány.

Více o zámku Brtnice

Organizátor akce