Památník Jednoty bratrské v Přerově a městské opevnění

Archeologické léto: detail prohlídky Památník Jednoty bratrské v Přerově a městské opevnění

Památník Jednoty bratrské v Přerově

V letech 2012 – 2013 proběhl v Přerově záchranný archeologický výzkum v souvislosti s úpravou jižního předpolí Tyršova mostu. Více než 20 let zatravněné parcely č. 237 a 238 v ulici Na Marku odhalily tajemství ukryté nehluboko pod zemí. V místech, kde v roce 1988 došlo na základě demoličního výměru k odstranění objektu bývalé tělocvičny Sokola z roku 1897, v průběhu 20. století upravené na objekt kina, byly odkryty základy dvou staveb. Nejstarší zástavbu na zkoumané ploše tvořily v překvapivě dobrém stavu zachovalé substrukce bratrského sboru (modlitebny) a bratrského domu se školou z poloviny 16. století, oddělené uličkou ze štětového kamene. Dle písemných pramenů byl nový sbor Jednoty bratrské v Přerově založen na den sv. Marka, tj. 25. dubna 1554, a téhož roku bylo započato s jeho stavbou, která byla dokončena následujícího roku. Přerovský bratrský sbor se stal významným místem střetávání členů jednoty bratrské (tzv. synod). Na zdejší bratrské škole studoval a později v letech 1614-1618 působil jako učitel J. A. Komenský. V období rekatolizace byl původní sbor přeměněn na katolický kostel, od 60. let 17. století uváděný jako kostel sv. Marka. V roce 1664 byl kostel značně poškozen velkým požárem, který zasáhl skoro celé město. Kostel byl opraven, ale v roce 1749 znovu vyhořel při velkém požáru celého města a již nebyl obnoven. Od roku 1789 pak byly zbytky kostela a věže postupně rozebírány a použity mimo jiné k opravě kostela sv. Michala na Šířavě. I když byla existence bratrského sboru a bratrského domu se školou známa z dobových vedut města Přerova, přesná lokalizace se stala v závěru 20. století spíše předmětem dohadů a četných diskuzí mezi místními patrioty i odborníky. Teprve archeologický výzkum realizovaný v roce 2013 s konečnou platností potvrdil, že místo duchovně vzdělávacího centra se nacházelo v těsné blízkosti levého břehu řeky Bečvy.

Vzhledem k významu archeologickým výzkumem odkrytých stavebních konstrukcí a dějinnému odkazu místa byla v závěru roku 2012 podána Muzeem Komenského, p. o. žádost o zařazení archeologických objevů učiněných na  lokalitě parc. čís. 237 a částečně parc. čís. 238 do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. Dne 24. 3. 2015 prohlásilo Ministerstvo kultury ČR lokalitu Na Marku za kulturní památku. Jako nemovitá kulturní památka byly pod rejstříkovým číslem 105590 označeny sbor – základy sboru a domu se školou jednoty bratrské, archeologické stopy.

V jarních měsících roku 2016 byla zahájena realizace „Prezentace archeologických nálezů v Přerově“. Stavba navržená v moderním pojetí je rozdělena do několika částí. Samotný půdorys bratrského sboru postaveného v těchto místech v roce 1554 je pouze symbolicky vyznačen v úrovni terénu dlaždicemi čtvercového formátu. V místě jihozápadního nároží sboru je umístěn „Pilíř víry“, který má jako monument strhávat pohled k nebesům. Na jeho stěnách je umístěn reliéfní nápis v latinském jazyce VICIT AGNUS NOSTER EUM SEQUAMUR („Zvítězil Beránek náš, následujme jej). Toto heslo je zároveň historickým vyznáním Jednoty bratrské. Bratrský dům se školou kontrastuje s volným prostranstvím  zvoleným v místě bývalého sboru. Objekt školy je pojat v moderním duchu. Jde o do terénu zapuštěný prostor vymezený zdmi v nikách ukrývajícími expozici – panely s texty a nákresy, doplněné replikami nejzajímavějších archeologických nálezů z lokality. Nejautentičtější část památníku představuje unikátní dlážděná ulička oddělující bratrský sbor od bratrského domu se školou. Je symbolem propojení nás současníků s obdobím renesance a dobou působení Jednoty bratrské, kdy město Přerov zažívalo svůj největší rozkvět. Ke slavnostnímu otevření památníku Jednoty bratrské v Přerově Na Marku došlo v rámci Dnů evropského dědictví dne 11. září 2016.

Městské opevnění

Historické jádro města Přerova a jeho Horní náměstí obepínají pozdně středověké hradby, které vedle městských hradeb v Lipníku nad Bečvou a Hranicích patří k nejzachovalejším v Pobečví. Jsou názornou ukázkou fortifikační architektury z období pozdní gotiky. Dle historických vyobrazení města Přerova si můžeme udělat nejlepší představu o rozsahu a podobě tohoto opevnění. Původní fortifikaci tvořila hlavní městská hradba s půlválcovitými baštami, před ní postavená parkánová zeď a po vnějším obvodu opevnění vyhloubené příkopy. V místech vstupů se nacházely dvě městské brány – Horní a Dolní. Ty se do dnešní doby nezachovaly. K jejich odstranění došlo kolem roku 1830. Pozůstatky mohutných základů obou městských bran byly v posledních letech zachyceny archeologickými výzkumy. Součástí opevnění byla rovněž dodnes zachovaná výpadní  branka – fortna v úzké uličce orientované severním směrem k řece Bečvě.

Památník Jednoty bratrské v Archeologickém atlase

Organizátor akce