Žďár nad Sázavou – po stopách žďárského mramoru

Archeologické léto: detail prohlídky Žďár nad Sázavou – po stopách žďárského mramoru

Procházka bude zahájena prohlídkou původem gotického kostela sv. Prokopa, kde si ukážeme příklady využití žďárského mramoru ve středověkém stavitelství. V letech 2025-2026 proběhl v jeho okolí záchranný archeologický výzkum, s jehož předběžnými výsledky budou návštěvníci seznámeni. Poté se vydáme přes lokalitu Staré Město, která měla být původní lokací před založením Žďáru v současné poloze, a měla existovat v letech 1252/1257 až 1262/1276. Už její obyvatelé patrně znali zdroje mramoru v okolí města a mohli se podílet na jeho těžbě a zpracování. Další trasa vycházky povede postupně na tři různé lokality spojené s těžbou a zpracováním mramoru.

Lokalita Dolinky se nachází asi 2,6 km severozápadně od Žďáru nad Sázavou, jedná se o rozsáhlé pozůstatky po povrchové těžbě mramoru, které jsou dodnes dobře patrné jako deprese na ploše asi 2,6 ha. Počátky těžby neznáme, převážně z nepřímých dokladů ji však můžeme klást do pozdního středověku. Při geofyzikálním průzkumu zde bylo nalezeno několik objektů, které byly později detailně archeologicky zkoumány: byly mezi nimi mj. tři pece pro pálení vápna.

Lokalita jezírko Vápenice je zatopený lom po těžbě mramoru asi 3,5 km severozápadně od Žďáru nad Sázavou. Podle současných znalostí byla těžba i zpracování mramoru v této lokalitě novověkou záležitostí; máme i řadu písemných zpráv o rozsahu těžby a množství vyrobeného vápna. Technickou zajímavostí lokality je odvodňovací štola (nepřístupná) a mohutný odvodňovací příkop.

Lokalita Vápenice II (Pod Adamovým kopcem) se nachází v lese, asi 3,7 km severozápadně od Žďáru nad Sázavou: jedná se o velkou terénní depresi po těžbě mramoru; v její těsné blízkosti probíhalo i pálení mramoru na vápno. Podle nečetných archeologických nálezů i provedeného datování byla lokalita aktivní už na konci 13. století.

Organizátor akce