Utín – Buchberg

1. termín
(21 volných míst z 30)
Místo srazu:
U zastávky autobusu Přibyslav, Dvorek, odb.
Zobrazit na mapě
Vedoucí výpravy:
Jan Mařík
Bezbariérový přístup:
Ne

Archeologické léto: detail akce Utín – Buchberg

Návrší mezi Hesovem a Utínem nese pomístní název Poperek, což je lidová forma původního německého výrazu Buchberg. Ve 13. a 14. století se zde nacházelo velké těžební a hutnické centrum stejného jména. Bylo zaměřeno na těžbu tzv. polymetalických rud, z nichž se hutnicky produkovalo hlavně stříbro, měď a olovo. Buchberg je jednou z mále hornických lokalit, které se objevují v písemných pramenech. Poprvé to bylo 25. října 1258. Jako důlní středisko se sídlištěm se Buchberg objevuje naposledy v roce 1327. Celková výměra viditelných reliktů po těžbě rud se pohybuje okolo 13,8 ha, čímž se Buchberg řadí k nejrozsáhlejším středověkým důlním areálům ve střední Evropě.
Archeologickými výzkumy i prospekcemi byla potvrzena nejen přítomnost hornického sídliště a důlních pracovišť, ale i metalurgického pracoviště, spojené se železářstvím a kovářstvím. Povrchové sběry doplnily dosavadní soubor nálezů keramiky, mincí, slitků olova či měďnatých slitin, jednoho slitku stříbra, kovových součástí oděvů či hornických nástrojů, také o kovářské a hutnické strusky. K významným nálezům patří také závažíčka, svědčící o přítomnosti zkoušečů (tzv. prubířů) a nejspíš i rudokupců. Historicko-topografické rešerše naznačují i existenci hornické kaple. Nejnovější analýzy a vyhodnocení reliéfu lokality připouštějí i existenci opevněného okrsku, tedy tvrze, jejíž přítomnost by odpovídala obvyklému obrazu středověkých důlních center ve střední i západní Evropě. Stopy po hornickém průzkumu a vyhledávání rud se zde zachovaly v podobě menších jam s nízkým či nepatrným odvalem nebo v podobě odkopů. Význam průzkumných jam spočíval v ověřování hloubek, vydatnosti, směru a úklonu žil či žilně impregnačních zón s obsahem užitkových rud. Hloubky jam proto závisí na typu reliéfu, mocnosti zvětralinového krytu a samozřejmě na typu rudně mineralizované struktury. Jámy skutečných důlních polí, tedy pozůstatky opravdové těžby, jsou naproti tomu v průměru mnohem větší a rozsáhlejší i objemnější jsou i odvaly okolo nich.
Podzemí lokality nebylo zkoumáno, avšak předpokládá se, že v šachtách byly vodorovné rozrážky, vytvářející systém odvodňovacích i sledných chodeb, vedoucích k podpovrchovým dobývám. Viditelné krajinné pozůstatky středověkého hornictví podléhají v průběhu staletí přírodním vlivům, jako je eroze, ale především zanikají činností člověka. Ještě v pozdním středověku se je zemědělci snažili rozvézt a rozorat, aby tak získali další orné nebo pastevní plochy.
Právě výsledky výzkumu se staly podkladem k vytvoření virtuálního modelu hornického sídliště. Mobilní aplikace Buchberg 1269 a hra Ďáblova štola umožní návštěvníkům přímo na lokalitě nahlédnout do života středověkých horníků a technologie těžby a zpracování stříbrné rudy. Buchberg je jednou z osmi významných evropských lokalit, které byly zařazeny do projektu VirtualArch zaměřeného na ochranu a prezentaci archeologických památek.

Organizátoři akce

Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.
Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.

Rezervace zdarma

Vaši registraci potřebujeme proto, abychom věděli kolik bude účastníků akce

Datum prohlídky
Jméno a příjmení
Počet účastníků
E-mail
Telefon
Musíte souhlasit se zpracováním osobních údajů!
Odesílám..

Máte dotazy?

Jsme vám k dispozici každý všední den od 9:00 do 16:00