Římské tábory v Přibicích

Archeologické léto: detail prohlídky Římské tábory v Přibicích

Přibice (polní trati Přední žleby, Prostřední žleby a Vinohrady), patří k nejvýznamnějším lokalitám se stopami římské vojenské přítomnosti na jižní Moravě. Na terase nad dnešním Smolínským potokem, kdysi ramenem řeky Jihlavy, asi 8 km severně od hlavní římské pevnosti na Hradisku u Mušova, byly od 90. let 20. století postupně rozpoznány stopy tří římských polních táborů. Celý areál se táhne v délce přibližně 1,5 km podél hrany terasy od okraje dnešní zástavby Přibic směrem k výraznému starému říčnímu meandru.

První tábor byl leteckým snímkováním zjištěn v roce 1993 a postupně se zde uskutečnily menší archeologické sondážní výzkumy. Skutečný obraz římských táborů se podařilo zjistit zejména díky velkoplošným geofyzikálním měřením, která umožnila přesně identifikovat celkový tvar, polohu a pozici většiny bran všech tří táborů, které zde vystavěla římská armáda. Největší z nich, označovaný jako Přibice 3, měl odhadovanou plochu asi 43 ha a patří k největším známým římským polním táborům v oblasti severně od středního Dunaje. Jeho plocha mohla pojmout až dvacet tisíc lidí, vojáků a jejich doprovodu. Tábor Přibice 1 zaujímal plochu přibližně 25,8 ha a jeho podoba vykazuje velmi nápadné znaky. Nachází se v místech, která zhruba z jedné třetiny představují strmý svah směrem k bývalému říčnímu rameni. Římané zde vědomě do opevněné plochy zahrnuli rozsáhlou plochu, která nebyla příliš vhodná pro běžné rozmístění stanů či podobnou zástavbu. Lze tudíž předpokládat, že hlavní úlohou tábora nebylo pojmout množství vojáků, ale spíš mohl sloužit jiným účelům, například pro ustájení zvířat, uložení zásob nebo jako logistické zázemí. Ještě specifičtější polohu měl nejmenší tábor Přibice 2, o ploše jen asi 0,9 ha, umístěný přímo na hraně posledního terasového stupně, v těsném kontaktu se svahem klesajícím k říčnímu prostoru. Archeologické výzkumy také ukázaly, že na straně řeky tento tábor opevnění neměl. Právě tato skutečnost naznačuje, že ani tento tábor nesloužil k běžnému ubytování bojové jednotky, a dnes je interpretován jako chráněné kotviště pro říční plavidla.

Přibické tábory vznikly během římských vojenských operací v době markomanských válek v 70letech 2. století. Tomu odpovídají drobné nálezy mincí a vojenské výstroje, nález římsko-provinciální kolínkovité spony z příkopu tábora Přibice 2 i radiokarbonová data získaná z polní pece v prostoru tábora Přibice 3. Nejsou však pouhou „zastávkou“ na trase pochodu armády, ale kvůli souběžné přítomnosti tří táborů odlišné funkce lze předpokládat, že jsou archeologickou stopou shromaždiště mohutného římského vojska včetně veškerého logistického zázemí na místě, odkud byla zahájena rozsáhlá vojenská operace. Zřejmě tedy šlo o výchozí bod pro další postup směrem na sever a severovýchod.

Dnes archeologické pozůstatky římských táborů pouhým okem viditelné nejsou. Přesto je poloha působivá a vhodná k procházce s odborným výkladem. Tato procházka povede po trase, kde v nejbližší době plánují provázející odborníci instalovat též naučnou stezku.

Organizátor akce