Hrady Šaumburk a Nový Šaumburk

1. termín
 Proběhlo
2. termín
 Proběhlo
Místo srazu:
Přímo na hradě Šaumburk (viz mapa).
Vzdálenost po trase z centra obce Podhradní Lhota činí přibližně 1,5 km (45 min. až 1 hod.).

Zobrazit na mapě
Vedoucí výpravy:
Radim Vrla, Zdeněk Schenk, Pavlína Daňhelová, Tomáš Třetina
Bezbariérový přístup:
Ne

Archeologické léto: detail prohlídky Hrady Šaumburk a Nový Šaumburk

Obě zříceniny hradů se nacházejí na úpatí Hostýnských vrchů nad údolím říčky Juhyně, poblíž obce Podhradní Lhota a obce Rajnochovice.

Šaumburk – zřícenina hradu
Zřícenina hradu se nachází na vrcholu zvaném Hrad v nadmořské výšce 608 m n.m. Raně gotický hrad nechal postavit po roce 1272 olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku (Šaumburku) jako své reprezentativní sídlo a pojmenoval jej podle svého rodového sídla v Dolním Sasku. Hrad Šaumburk patřil svou dispozicí k nejrozsáhlejším moravským hradům. V roce 1275 byl hrad již natolik rozestavěný, že se na něm uvádí purkrabí Mikuláš z Chornice (Chropyně). V letech 1281-1982 byl hrad dobyt a vypleněn, patrně Benešem z Branic na Krnovsku nebo Benešem ze Štítiny. Po smrti biskupa Bruna byl hrad poškozen, ale poté byl opraven a v roce 1307 byl funkční. V letech 1320–1325 se na něm ještě nacházel purkrabský úřad, ale hrad pro svou rozlohu a nákladnou údržbu zanikl. Někdy v polovině 14. století ho nahradil blízký hrad Nový Šaumburk (Zubříč/Bašta).
Jednalo se o rozsáhlý obdélníkový hrad o rozměrech 120 × 50 metrů, na jihu opatřen 10 m širokým hradním příkopem s padacím mostem. Obvodová hradba svírala nádvoří a přístupová šíje byla oddělena od jádra mohutným příkopem, dosahujícím dodnes přes 7 m a širokým přes 25 m. Příkop byl dříve překlenut mostem. Samostatný vstup do hradu byl chráněn hranolovou průjezdní věží. Lze předpokládat, že věž měla rozměry 15 × 10 m. Hradní rozsáhlý komplex zaujímal 6500 m2. Delší osou je hrad orientován severozápad-jihovýchod. Za vstupní věží se nacházely větší stavby, menší potom podél západní i východní obvodové zdi.
Zjišťovací archeologické výzkumy zde prováděl Jiří Kohoutek, který odhalil podrobnosti v prostoru severního paláce a poskytl hojnou kolekci nálezů. Z hradu byl zachráněn horní díl ostění dvoudílného sdruženého gotického okna, tento prvek je známý z královských hradů v pol. 13. stol.
Uměle upravené jsou svahy hřebene, na kterým byl hrad postaven. Východní a západní strana s terasou o šířce 12–15 m byla obehnána zbytky valu. Jihovýchodní konec předhradí má dodnes čitelnou fortifikaci, která chrání příjezdovou cestu. Archeologickým výzkumem byla v prostoru předhradí i na samotné ploše hradního jádra objevena bohatá kolekce nálezů, které datují vznik hradu do 13. století a konečný zánik v průběhu 1. pol. 14. stol.

Nový Šaumburk – hradní zřícenina
Hrad byl zbudován patrně někdy v první polovině 14. století. V písemných pramenech se poprvé uvádí roku 1353 v predikátu purkrabího Svrče ze Šaumburka. Nový Šaumburk byl biskupským hradem a do konce 14. století se na něm vystřídalo několik purkrabích. Byli to Jan z Kovalovic, Arkleb ze Stařechovic (příslušník významného rodu pánů z Kunštátu), Volfram z Panovic, Jan Krepersdorf, Jakeš z Klatov. V době tzv. markraběcích válek byl hrad výraznou oporou moci olomouckých biskupů, kteří na něm také často pobývali. Koncem 14. století se olomoucké biskupství dostalo do finančních potíží, což vedlo k zastavování jednotlivých biskupských panství. Hrad Nový Šaumburk se tak postupně dostal do zástavy Heršovi Smetanovi z Modřic, Jindřichovi z Bystřice a v roce 1412 se jako nový purkrabí připomíná Zikmund z Bítova. V souvislejší řadě zmínek se pak v tomto úřadu připomíná až do roku 1421. Za husitských válek nejsou osudy hradu zcela jasné a uvádí se, že Nový Šaumburk na nějakou dobu držel ve své moci neurčitý husitský válečník. Později se Šaumburku znovu ujal zástavní držitel Zikmund z Bítova společně se svými syny Mikulášem z Bítova a Hanušem z Liptyně. Zikmund z Bítova se naposledy připomíná v roce 1444. Nový Šaumburk převzal jeho syn Mikuláš z Bítova. Ten vedl před manským i zemským soudem ve 30. a 40. letech četné spory spojené s činností jejich bojové družiny, jejíž základnou byl právě hrad Nový Šaumburk. Díky těmto sporům roku 1451 postoupili dědicové Jan a Zikmund z Bítova zástavu hradu Nový Šaumburk zemskému hejtmanovi Janu Tovačovskému z Cimburka, který nechal hrad pobořit. V roce 1468 se uvádí jakýsi Zich Šumburský, který měl na Novém Šaumburku sídlit s bojovou družinou. Na žádost Dobeše z Boskovic (v té době zástavní držitel panství) proti Zichovi zasáhlo vojsko krále Matyáše Korvína, které v roce 1469 s největší pravděpodobností hrad dobylo a vyplenilo. Opuštěný hrad byl nejspíš ještě využíván jako dočasná ochrana pro okolní obyvatelstvo v době nepřátelských vpádů – pobořený Nový Šaumburk byl takto využíván ještě za třicetileté války, jak dokládá jedna písemnost z roku 1647.
Od roku 2019 probíhá díky Spolku hradu Nový Šaumburk jeho záchrana pod dohledem památkářů z Územního odborného pracoviště NPÚ v Kroměříži a archeologický dozor zajišťuje Muzeum Jihovýchodní Moravy a Muzeum Kroměřížska. Postupně jsou odkrývány a konzervovány zachovalé partie hradního zdiva a celý hradní areál se pomalu probouzí k životu.

Z hradního jádra se návštěvníkům naskýtá nádherný výhled do okolní malebné krajiny. Severním směrem přes Kelčskou pahorkatinu a Maleník dohlédneme až výběžkům k Oderských vrchů ohraničujících Moravskou bránu.
Ze zříceniny hradu Nový Šaumburk se lze vydat po zelené turistické značce cca 1 km jižním směrem k rozvalinám rozsáhlého areálu jeho staršího předchůdce hradu Šaumburk, který byl založen na přelomu 60. a 70. let 13. století olomouckým biskupem Brunem ze Šaumburka. Původní hrad byl opuštěn v 1. polovině 14. století.

Podívejte se na fotogalerii hradu a postupujících oprav.

Více o hradu Nový Šaumburk a postupujících opravách

Organizátor akce

Muzeum Komenského v Přerově, příspěvková organizace
Muzeum Komenského v Přerově, příspěvková organizace
Národní památkový ústav
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži
Spolek hradu Nový Šaumburk
Spolek hradu Nový Šaumburk
Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, příspěvková organizace
Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, příspěvková organizace
Muzeum Kroměřížska, příspěvková organizace
Muzeum Kroměřížska, příspěvková organizace

Máte dotazy?

Jsme vám k dispozici každý všední den od 9:00 do 16:00