Čtyřúhelníkový valový areál u Mšeckých Žehrovic

Archeologické léto: detail akce Čtyřúhelníkový valový areál u Mšeckých Žehrovic a komentovaná prohlídka výstavy Keltové ve středu Boiohaema v Muzeu Nové Strašecí

První doklady keltského osídlení v poloze Na Libeni spadají do 3. až počátku 2. stol. př. Kr., kdy zde stála vesnice s nejméně pěti částečně zahloubenými domy (tzv. polozemnicemi) a jedním větším povrchovým domem ohrazeným dřevěným plotem. V blízkosti obydlí byly zahloubeny zásobní a odpadní jámy. Vedle zemědělství bylo zdrojem obživy vesničanů zpracování železa a švartny (sapropelitu), jak to dokládají pražící a vyhřívací jámy na rudu, hutnická a kovářská struska či surovina a odpad vzniklý při výrobě černých náramků. Vlastní pravoúhlý ohrazený areál obehnaný valem, dnes o rozměrech 194 x 93,5 x 187,5 x 90 m, vznikl až ke konci trvání tohoto sídliště. Na základě archeologických průzkumů učiněných I. Borkovským (1943), L. Jansovou (1967 a 1968) a hlavně N. Venclovou (1979-1988) bylo zjištěno, že areál prošel několika přestavbami, z nichž můžeme vydělit několik fází. V první fázi, okolo 200 př. Kr., byl obdélníkový prostor vymezen lehkou dřevěnou ohradou. Její pozůstatky v podobě žlabů byly odhaleny výzkumem v severní části pod dodnes viditelným násypem valů o velikosti 86 x 68 m (tj. výměře cca 5848 m²), v jižní části zatím není průběh žlabu plně zachycen. Z tohoto horizontu neznáme ani žádné objekty, které by mohly blíže určit způsob využití ohrazení. Dr. Venclová předpokládá jako jednu z variant možnost, že vymezení tohoto prostoru bylo provedeno ještě v době trvání vesnice se záměrem vyčlenit toto místo na okraji sídliště pro zvláštní účely, snad kultovní (Venclová 1998). Tomu by odpovídalo v další fázi i brzké nahrazení dřevěného plotu sypaným valem a příkopem s vchodem na východní straně, orientovaným delší osou zhruba ve směru SSZ-JJV. Výška valu, nasypaného z hlíny, dnes dosahuje 2 m a vnější příkop má šířku až 9 m a hloubku okolo 2 m. Z nálezů a stratigrafických pozorování náleží zbudování valu do doby kolem roku 180 př. Kr. Slavná opuková hlava Kleta vznikla někdy v polovině 3. stol. př. Kr. a je tedy možné, že v této fázi existence ohrazení sehrála důležitou roli.

Někdy před rokem 170 př. Kr. došlo k rozdělení areálu na dva čtverce. V délce východního valu dodnes vidíme dvě místa indikující, kudy se mohlo do areálu vcházet. Obě jsou orientována na stejnou světovou stranu a leží ve východním valu. V této době byla též v severozápadním rohu jižního čtverce na nejvyšším místě lokality vystavěna prostorná dřevěná stavba o velikosti 10,5 x 9,90 x 13,60 m. Podle rekonstrukce P. Drdy byla zhotovena technikou, kdy svislé latě byly hustě vyplétány proutím a následně omazány mazanicí. Stěny, které mohly být i malovány, překrývala valbová střecha vázaná na čtyři vnitřní kůly a opřená o věnec zhotovený překladem dřevěných trámů připevněných na kůly, které byly zabudovány ve stěně domu (Drda 1998). Tato dřevozemní budova byla někdy před rokem 150 př. Kr. po požáru nahrazena menší stavbou, ale s roubenými stěnami (6,40 x 8,65 x 7,10 m). Jak dlouho sloužila svému účelu, nedovedeme odhadnout, ale s velkou pravděpodobností přetrvala až do zániku lokality v 1. stol. př. Kr.

Další změnou kolem poloviny 2. stol. př. Kr. byla výstavba obytného areálu v SV rohu severního čtverce ohrazeného komplexu. Tehdy zde vyrostly dvě zahloubené chaty situované paralelně se severním valem a zásobní jáma se stěnami vypletenými a vymazanými mazanicí, která obsahovala množství obilných zrn. Zároveň se stavbou chat probíhala v těchto místech rekonstrukce valu, který zde byl zvýšen o proutěnou a hliněnou nástavbu. Z téže doby pochází také jáma vně jihozápadního nároží valového areálu, v níž byly nalezeny fragmenty kamenné hlavy spolu s keramikou a dalšími předměty sídlištního rázu. Valový areál ve Mšeckých Žehrovicích byl dlouho uváděn jen jako kultovní místo resp. svatyně. Výzkumy N. Venclové a dalších archeologů u nás i v Evropě však poukazují na to, že tyto areály představují spíše ohrazené dvorce, v nichž se mísí funkce obytné a hospodářské se shromažďovacími, kultovními a refugiálními.

Organizátoři akce