Velkomoravské hradiště Lažánky – „U čertovy hráze“
Průvodkyně půjde pěšky z Lažánek a bude se tam zase vracet, takže je možné přidat se i na dalších dvou místech na trase:
Delší varianta - sraz v 10 hod. u fotbalového hřiště v Lažánkách: GPS: 49.2868831N, 16.3784172E (zde i možné parkování)
Nejdelší varianta - sraz v 9:30 u kašny na návsi v Lažánkách: GPS: 49.2781608N, 16.3875153E (zde i možné parkování či oběd po prohlídce v Restauraci u Orátorů)
Zobrazit na mapě
Archeologické léto: detail prohlídky Velkomoravské hradiště Lažánky – „U čertovy hráze“
Velkomoravské hradiště se nacházelo nad soutokem Maršovského a Pejškovského potoka na protáhlé ostrožně nedaleko přírodní rezervace Slunná. Šíje ostrožny byla opevněna kamennou fortifikací a příkopem, které jsou dosud v terénu patrné (val vystupuje do výšky asi 1,5 m nad současný povrch). Hradba vymezuje prostor o rozloze 13 arů, který byl dříve na okraji svahů pravděpodobně rovněž lehce ohrazen. Ostrožnu zakončuje svažitý hřeben, který klesá velmi ostře k soutoku obou vodotečí. Z prostoru hradiště pochází poměrně bohatá kolekce keramiky, mazanice i fragmentů železných a kamenných artefaktů. Získány byly jak povrchovým sběrem, tak sérií sondáží realizovaných pracovníky Archeologického ústavu Akademie věd ČR, Brno, v 90. letech 20. století (dr. Jiří Doležel).
Hradiště představuje malou, ale dobře opevněnou základnu na hraničním území velkomoravské sídelní zóny. Bylo umístěno v relativně „skryté“ poloze za hranicí starého sídelního území Tišnovské kotliny. Jeho situování může souviset s blízkými bohatými ložisky železné rudy, která se nacházejí v prostoru mezi Lažánkami a Herolticemi. O počátcích využívání železné rudy na katastru dnešních Lažánek v raném středověku by mohl svědčit nález vyhřívací výhně železářské huti z 9. století.
Odborníci by se přitom o hradišti vůbec nemuseli dozvědět. K jeho objevu vedl zájem ze strany veřejnosti – nálezy keramiky ohlásila a předala pracovníkům tehdejšího Okresního muzea Brno-venkov v Předklášteří obyvatelka Heroltic v roce 1992. Díky její iniciativě a spolupráci s odbornou komunitou se podařilo doplnit důležitý střípek do mozaiky osídlení inkriminovaného území v období raného středověku.
Na zpáteční cestě je možné shlédnout novodobou vápenickou pec a zaniklé kaolinové lomy na okraji obce (platí pro delší a nejdelší variantu).
Zdroj informací:
Doležel, J. 1997: Lažánky (okr. Brno-venkov). Přehled výzkumů 1993–1994, 212–215.
Organizátor akce
Máte dotazy?
Jsme vám k dispozici každý všední den od 9:00 do 16:00