Hradiště a hrad Bánov

Archeologické léto: detail prohlídky Hradiště a hrad Bánov

Lomem poškozená poloha je situovaná na výrazném skalnatém návrší v centru obce v sousedství kostela sv. Martina. Místo s výrazným strategickým potenciálem na úpatí Bílých Karpat, a tedy při východním vstupu do země, je spojováno se středověkým hradem, který zde stával ve 13.–15. století. Nejstarší doklady osídlení jsou ale mnohem starší. Archeologické výzkumy Josefa Poulíka a Jana a Jiřího Pavelčíkových, které zde probíhaly od 40. do 60. let 20. století, odhalily bohaté spektrum pravěkých nálezů a nálezových situací. Zachycena byla vrstva s nálezy paleolitické štípané industrie patrně z období aurignacienu, ale také sídlištní vrstva z bošácké fáze kultury s kanelovanou keramikou (eneolit). Eneolitické nálezy datované na přelom 4. a 3. tisíciletí před naším letopočtem lze dát do souvislosti s průnikem kulturních vlivů z východu, z oblasti dnešního Slovenska, kde je bošácká kulturní skupina domovem a odkud ji známe také z eponymního naleziště. Poslední na lokalitě doloženou pravěkou aktivitou je mohutná sídlištní vrstva ze starší doby bronzové, kterou lze na základě charakteristických keramických nálezů přiřadit ke kulturám únětické a věteřovské. Nejpozději v této době bylo hradisko opevněno mohutnými příkopy. Archeologické výzkumy, které tyto pravěké nálezové situace dokumentovaly, však zastihly bánovské návrší již jako torzo nenávratně poškozené kamenolomem, který se na místě nacházel v první polovině 20. století a který rozťal hradisko na dva skalnaté výběžky. Složitou terénní situaci lokality pak dotváří hustá zástavba rodinných domků, která místo obklopuje ze tří stran, z jihovýchodu sem ještě přiléhá hřbitov při farním kostele.

Organizátor akce