Hradiště Horní Šárka-Baba

Strategickou polohu na okraji od neolitu kontinuálně obývané bubenečsko-dejvické oblasti na levém břehu Vltavy opevnili lidé ve starším a středním eneolitu a v závěru střední doby bronzové. Dnes si monumentalitu ohrazeného prostoru o rozloze 30 hektarů dokážeme představit jen z krajinné dispozice a výsledků archeologického výzkumu, který se věnoval především její západní a východní části, a to již od konce 19. století. Na komentované procházce si zmíníme historii výzkumu, na šáreckém hřbitově si připomeneme archeologa Josefa A. Jíru, probereme, co o lokalitě vypovídají pravěké archeologické nálezy a kde ještě před sto třiceti lety byly viditelné pozůstatky požárem zaniklé hradby z doby bronzové. Z výšky nahlédneme na dnes již zastavěnou a různými zásahy pozměněnou krajinu Bubenče a Dejvic a pokusíme si představit obrázek pravěkých a raně středověkých vesnic i pohřebišť. Kostel sv. Matěje upomíná i přes své přestavby na středověkou kolonizační ves Újezdec, zřícenina barokního věžového letohrádku na Babě, kde procházka skončí, na novověké vinařství.

Trasa povede okolo Hendlova dvora na Šárecký hřbitov a ke kostelu a poté ulicí Nad Paťankou ke zřícenině letohrádku. Délka činí asi 2 km.