Hrad Cimburk

Archeologické léto: detail prohlídky Hrad Cimburk

Hrad Nový Cimburk, vystavěný ve stylu francouzské gotiky, založil Bernard z Cimburka mezi lety 1327–1333 po získání území nad stupavským povodím. Už roku 1350 byl obléhán vojskem markraběte Jana Jindřicha, který hrad později získal a zahájil jeho přestavbu, dokončenou za jeho syna Jošta. Kvůli finančním potížím byl hrad často zastavován a střídal majitele, například Čeňka z Drahotuš nebo Voka z Holštejna, který jej získal násilným přepadem.
V první polovině 15. století byl Cimburk významnou pevností, i když byl pravděpodobně poškozen husity. Poté přešel do držení pánů z Vartnova. Za česko-uherských válek byl roku 1468 dobyt Matyášem Korvínem, přičemž v té době došlo i k rozsáhlé přestavbě opevnění. V závěru 15. století se majitelé často střídali, až se na počátku 16. století stal hrad dědičným majetkem Viléma z Víckova. Ten se zasloužil o jeho hospodářský rozvoj i modernizaci opevnění, například výstavbou bašt a úpravou vstupu.
Po jeho smrti roku 1550 panství zdědili příbuzní, ale roku 1569 byl prodán. Následující majitelé hrad výrazně zadlužili. Za stavovského povstání byl majetek Gabrielu Horeckému zkonfiskován, po roce 1621 mu však byl vrácen. Roku 1623 byl Cimburk dobyt vojskem sedmihradského knížete Gábora Betlena a majitel se musel vykoupit vysokým výkupným. Další útok přišel roku 1645 od Švédů, hrad však odolal.
V druhé polovině 17. století ztratil Cimburk svůj vojenský význam, sloužil už jen hospodářským účelům a postupně chátral. Po roce 1683 byl opuštěn a roku 1709 je již uváděn jako pustý, čímž se uzavírá jeho aktivní historie.

Archeologické výzkumy

V 70. letech prováděl Jan Coufalík (bývalý pracovník muzea) povrchové sběry pod hradem. Podařilo se mu vytvořit sbírku o více než 5 000 kusech fragmentů keramiky, kachlů, fajánse, skla, železných předmětů, kostí a dalších artefaktů. Sběry prováděl na hradbách a v nejbližším okolí zříceniny hradu Cimburk u Koryčan. Bohužel tento fond neobsahuje informace o přesném uložení nálezů, takže se můžeme pouze domnívat, kde se původně nacházely. Největší část sbírky tvoří keramické kachle, druhou nejpočetnější skupinu představuje užitková keramika.
Původní archeologické dohledy prováděl NPÚ Kroměříž, od roku 2018 jsou realizovány archeologické výzkumy pod záštitou Muzea Kroměřížska, p. o. V roce 2018 se výzkum přesunul do paláce, kde se však nepodařilo získat žádné významné poznatky. V letech 2022–2023 se výzkum přesunul k SZ parkánové hradbě u polygonální bašty, kde se podařilo odhalit počátek i zánik násypových vrstev u hradby.
Roku 2024 se práce přesunuly do okolí bergfritu, kde se v rámci konzervace zdiva v jeho horních partiích podařilo objevit původní pochozí vrstvu na samém vrcholu ochozu. Ve stejném roce až dosud probíhají konzervační práce a archeologický výzkum na J baště, která se v 50. a 60. letech minulého století sesunula.

Organizátor akce