Hlučín – zámek a kostel sv. Jana Křtitele s Farskou zahradou

1. termín
(13 volných míst z 25)
2. termín
(21 volných míst z 25)
Místo srazu:
Zámek v Hlučíně – sraz na nádvoří zámku při vstupu do muzea Hlučínska.
Zobrazit na mapě
Vedoucí výpravy:
Petra Kaniová, František Kolář
Bezbariérový přístup:
Ano

Archeologické léto: detail prohlídky Hlučín – zámek a kostel sv. Jana Křtitele s Farskou zahradou

Zjišťovací archeologický výzkum byl vyvolán přípravou projektu Revitalizace veřejného prostranství u kostela sv. Jana Křtitele a zámku v Hlučíně („Na rozhraní tří charakterů“), který má být realizován v jihozápadní části historického jádra města Hlučína. Nádvoří zámku, Kostelní náměstí a Farská zahrada budou opatřeny novými povrchy, příslušnou infrastrukturou a mobiliářem.

Dotčené území představuje z hlediska historického urbanismu nejcennější součást historického jádra města. Nachází se zde jednak zámek, který se vyvinul z někdejšího gotického městského hradu, jednak farní kostel, rovněž s gotickým jádrem. Hlučínský městský hrad je v písemných pramenech poprvé zmíněn k roku 1439, v první čtvrtině 16. století byl pozdně goticky přestavěn a jeho fortifikační hodnota byla umocněna vybudováním zděných městských hradeb (před rokem 1535). V průběhu 16.–16./17. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek, který byl v 17. a 18. století barokně upravován. V 19. století byla podstatná část zámku (dvě západní křídla různého stáří a dvě jižní křídla taktéž různého stáří) zbourána, archeologizované pozůstatky těchto staveb se nachází pod stávajícím nádvořím (mj. v místě plánované výstavby depozitáře).

Rovněž městský farní kostel prošel během staletí složitým stavebním vývojem, kdy byla původní gotická stavba renesančně, barokně a klasicistně upravována a doplňována. Kolem kostela, v podstatné části prostoru dnešního Kostelního náměstí se od středověku rozkládal hřbitov, vymezený ohradní zdí, který na západní straně navazoval na příkop, oddělující hlučínský hrad od vlastního města.

Součástí církevního areálu byla rovněž fara a Farská zahrada. Urbanistický celek tvořený sídlem městské vrchnosti – hradem, potažmo zámkem – a sakrálním areálem s kostelem, farou a církevní školou byl na jihu a západě vymezen linií městských hradeb. Kamenná hradební zeď byla doplněna systémem půlválcových bašt (torzo jedné z nich dosud stojí v rámci Farské zahrady).

 

Organizátor akce

Národní památkový ústav
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě

Rezervace zdarma

Vaši registraci potřebujeme proto, abychom věděli kolik bude účastníků akce

Datum prohlídky
Jméno a příjmení
Počet účastníků
E-mail
Telefon
Musíte souhlasit se zpracováním osobních údajů!
Odesílám..

Máte dotazy?

Jsme vám k dispozici každý všední den od 9:00 do 16:00