Zaniklý středověký hrad Hlavačov

Archeologické léto: detail akce Zaniklý středověký hrad Hlavačov

Ze starších archeologických výzkumů víme, že byla tato poloha osídlena již ve starší době železné (tzv. době halštatské). Jméno Hlavačov nacházíme v písemných pramenech až ve 14. století jako označení tehdy již neexistujícího hradu, jehož trosky začaly být nazývány podle mlynáře působícího na potoce pod nimi. Původní jméno tedy neznáme, přestože šlo nesporně o důležitý objekt s významnou, i když nám neznámou funkcí. Už v roce 1913 provedl Musejní spolek královského města Rakovníka a okresu rakovnického pod vedením J. Rennera zaměření pozůstatků hradu a položil první sondy (Renner 1914). Další archeologický výzkum zaniklého hradu T. Durdíka na pískové ostrožně v roce 1974 prokázal, že vznikl už ve 13. století a náleží tak k nejstarším hradům v zemi. Už po polovině 13. století však zanikl mohutným požárem a nebyl znovu obnoven. Jednak proto, že v této době bylo centrum oblasti přesunuto na Týřov a posléze na Křivoklát, ale hlavně proto, že na pískové ostrožně šlo těžko založit těžké zděné konstrukce, které by odpovídaly změněným nárokům na hradní architekturu 13. století.

Rozsáhlý hrad měl 4 části. 2 předhradí opevňoval šíjový příkop a boční opevnění připomínající dnes zaniklou cestu. Dvojdílný vnitřní hrad byl obehnán dodnes dobře patrným hlubokým příkopem, před nímž byl zbudován mohutný val. Protože se v okolí nevyskytuje stavební kámen, využili stavitelé místního písku. Val byl vytvořen nasýpáním jednotlivých vrstev písku prolévaných řídkou maltou. Vzniklo tak velmi pevné těleso, dodnes udivující svými rozměry, které na své koruně mohlo nést zídku z dovezené opuky. Z ní a ze dřeva bylo zbudováno také vlastní ohrazení zadního hradu. Za ním stávaly většinou dřevěné obytné a užitkové stavby. Některé důležitější mohly být vystavěny i z opuky s využitím malty a vyskytly se i cihly. Podle zjištěných zbytků šlo o nízké objekty, které zřejmě opevnění nepřevyšovaly.

Bohužel zbytky hradu jsou těžce poškozeny stavbou železnice, amatérskými výkopy a vybíráním kamene, který sloužil jako zdroj stavebního materiálu pro široké okolí od konce 15. do 20. století. Jde však o zapsanou kulturní památku, tedy jakékoli zásahy jsou nejen nežádoucí pro zachování památky, ale především trestné. S pronikáním nových sportů je lokalita a její okolí v posledních letech rozrýváno uživateli motorových čtyřkolek a motorek, kteří si zdaleka neuvědomují dlouhodobý dopad neustálého narušování nadloží, jehož obnažení pak nadále pokračuje až do nenávratně mizejících archeologických situací a vrstev.

Organizátoři akce