Bílá hora

Archeologické léto: detail akce Bílá hora

Místo bitvy na Bílé hoře 8. listopadu 1620 se nevyhnulo zájmu archeologů, kteří chtěli přispět k poznání jak bitva probíhala a proč skončila porážkou stavovského vojska. Jak ale ukazuje analýza dobových písemných, obrazových a kartografických pramenů, bitva probíhala jinde, než se dnes uvádí, neboli Bílá hora nebyla tam, co je dnes Bílá hora. Proto ani archeologové nemohli uspět. V interpretacích průběhu bitvy se nahromadilo množství ničím nepodložených klišé, které se nekritickým opakováním staly „historickou pravdou“ s přesahem do politických dějin, výtvarného umění a kultury obecně. Někdy to vypadá, že historikové píšící o bitvě bojiště snad ani nenavštívili a „válčili“ jen na papíře. Archeologova praktická práce s terénem, přírodním reliéfem a vodními zdroji přináší potřebné vnímání prostoru tak důležitého pro vojenská střetnutí od pravěku po současnost. Vojevůdce si musel „načíst“ krajinu pro výběr bojiště a „přesvědčit“ protivníka, aby udělal, co od něj potřeboval pro vítězné střetnutí. Když se postavíme na současné Bílé hoře a podíváme se na ni očima Kristiána I. z Anhaltu, Jindřicha Fridricha z Hohenlohe a Jindřicha Matyáše Thurna na straně stavovských, Karla Longevala Buquoye a Jana Tsearclase Tillyho za císařské a ligistické vojsko, pak pochopíme, proč se tomu tak nestalo a bitva skončila porážkou královského vojska. Bohužel pro archeologii je většina bojiště ztracená, ale to návštěvníkům na místě poví a ukáže Petr Čech, archeolog Vojenského historického ústavu Praha.

Organizátoři akce