Pravěké hradiště Louštín

Archeologické léto: detail akce Pravěké hradiště Louštín

Hradiště a jeho okolí je velmi zajímavou historickou i přírodní památkou. Archeologicky je prozatím neurčeného stáří, v literatuře je uváděno z doby bronzové, případně ze starší doby železné, situované na hřbetu vrcholu Louštín, prudce se svažujícího směrem ke Krušovicím. Dodnes je patrný severojižní val a příkop přepažující v délce cca 100 m plochou část hřbetu, ve valu jsou patrné zbytky hradby z opuky. Pozůstatky obvodového opevnění jsou zachovány v podobě hran příkopů a teras hradby. Část hradiště je poničena stavbou radiostanice a část narušena novodobými lomy. Lokalita nebyla doposud výrazně archeologicky zkoumána, menší záchranný výzkum z r. 1995 zachytil uvnitř plochy patrně část srubového domu s nevelkým souborem keramiky zařaditelné nejspíš do pozdní doby bronzové, zlomky keramických nádob ze sběrů lze přiřadit spíše pozdnímu období starší doby železné. Ze současných prospekcí v okolí hradiště náleží k nejzajímavějším předmětům bronzová dýčka se čtyřmi nýty ze střední doby bronzové, a především unikátní zdobený bronzový hrot kopí datovaný až do starší doby bronzové.
V blízkosti hradiště se dochovaly zbytky oborní kamenné zdi, kterou nechal vystavět kníže Karel Egon Fürstenberk v letech 1777-1787 jako náhradu již nevyhovujícího dřevěného plotu kolem severní hranice panství. Opuková zeď byla dlouhá 19 951 m, vedla od Lán na západ k Rudě, Řevničovu, Krušovicím a končila u Čistého rybníka u Lužné. Účelem stavby bylo zamezit přebíhání zvěře na sousední smečenské panství, omezit pytláctví a v neposlední řadě její stavba přispěla ke snížení vysoké nezaměstnanosti v regionu.
Louštín a jeho okolí geomorfologicky nazývané Řevničovská pahorkatina je také místem výskytu zajímavého geologického úkazu, kterým jsou tzv. řevničovské koule nebo džbánské koule – železité konkrece přírodního původu, kulovitého tvaru velikosti od 1 cm do 30 cm a stáří 60 až 25 milionů let. Již od dávných dob přitahují tyto útvary pozornost, podle lidových pověstí byly údajně použité v bitvě u Řevničova Janem Žižkou a zvané tak Žižkovy koule,  nicméně bitva u Řevničova se odehrála na jiném místě a navíc deset let po Žižkově smrti. Dále podle různých senzitivně založených lidí mají koule vyzařovat energii, v což věřili i šamani severoindiánského kmene Hopi v Utahu, dalšího místa výskytu těchto útvarů na Zemi. V roce 2004 navíc objevila sonda Oportunity celá pole podobných koulí na povrchu Marsu, dle jejich modrofialového zbarvení na fotografiích zaslaných na Zem se jím říká marťanské borůvky. Několik kusů těchto koulí v různých velikostech bylo doneseno i do archeologického oddělení Muzea T. G. M. Rakovník, nálezci mylně považovaných za náboje do děl, případně pravěkých praků. I když, ani toto využití nemůžeme nikdy vyloučit…

Výše jmenované nálezy budou k vidění na naší společné vycházce.

Organizátoři akce