Štěpánovská hora v Českém středohoří

1. termín
 Proběhlo
2. termín
 Proběhlo
Místo srazu:
Lukov, na začátku modré turistické značky
Zobrazit na mapě
Vedoucí výpravy:
Martin Trefný, Kateřina Nováková
Bezbariérový přístup:
Ne

Archeologické léto: detail akce Štěpanovská hora v Českém středohoří

Prvním archeologem, který stručně popsal hradiště na Štěpánovské hoře, byl na konci 19. století Jan Erazim Vocel. Zmínil ve vnitřním hradišti dvě cisterny a pramen. Lokalita ale nebyla dosud podrobena rozsáhlejšímu výzkumu odkryvem  a všechny informace pocházejí z povrchových sběrů a z nedestruktivního výzkumu z let 2016-2020. Ten osídlení hradiště stanovil do konce knovízské a štítarské kultury (1000 až 750 let před Kristem). Štítarská kultura byla součástí období dějin zvaného mladší a pozdní dobou bronzovou.

Štěpánovská hora je zajímavá rovněž z hlediska přírodovědného. Jižně od vrcholu se nachází exponovaná stepní pleš s výchozy čedičových skal (skalní step) se skeletovitou půdou v masivu Štěpánovské hory o nadmořské výšce 560 – 615 m (spolu se stepní pleší na Solanské hoře jde o nejvýše položený stepní trávník v Českém středohoří). Na stepních plochách rostou atypicky xero-termofyty ve vysoké nadmořské výšce. Na skalní stepi a suchých trávnících se vyskytuje mnoho zvláště chráněných a vzácných druhů rostlin (přítomnost v atypicky vysoké nadmořské výšce do 615 m), Dochází zde k blokování sukcese zamezením zarůstání expandujícími křovinami, příp. dřevinami.

Organizátoři akce

Podřipské muzeum v Roudnici nad Labem
Podřipské muzeum v Roudnici nad Labem
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Máte dotazy?

Jsme vám k dispozici každý všední den od 9:00 do 16:00