Stará Boleslav

Archeologické léto: detail akce Stará Boleslav

Legendy raného středověku a zejména Kosmova kronika dokládají  významné postavení Staré Boleslavi mezi předními centry raného přemyslovského státu. Boleslav byla již na počátku 10. století jednou z jeho mocenských opor, sídlem příslušníků vládnoucí dynastie a občasným místem pobytu panovníka. Volba Boleslavi pro založení prvé kapituly v Čechách již koncem 1. poloviny 11. století význam jejího postavení ještě posílila. V mladším období její význam postupně zaniká.

V souvislosti se stavebními aktivitami, které se počínaje rokem 1988 odehrály v podstatné části dnešního městečka,  se Stará Boleslav zařadila mezi ty historické lokality, v nichž bylo možné rozvinout systematický záchranný archeologický výzkum. Byly tak získávány prvé a nadmíru překvapivé poznatky o charakteru a nezvyklé míře dochování historických terénů v obou částech raně středověkého hradu, o výjimečných stavebních památkách i o dokladech každodenního života v 10.-12. století.

Svědectví archeologie nejen doplňuje, ale především koriguje v některých momentech naše někdejší předpoklady o minulosti Staré Boleslavi, vycházející z písemných pramenů. Mezi její významné doklady náleží pozůstatky fortifikačních staveb, přesto, že i tato mohutná díla dnes představují pouze málo spojitá torza někdejších konstrukcí. Díky objevu typické přemyslovské hradby lze posunout založení Boleslavi hlouběji do minulosti. Kosmas jako nejstarší zmiňuje až hradbu zbudovanou opere Romano v 10. století. Tuto na maltu zděnou a tedy pro dané období mimo území Říše římské zcela výjimečnou hradbu archeologický výzkum prokázal. Pro ni nacházíme analogie nejblíže v bavorském Řezně. Přelomovým momentem pro život hradu bylo založení kolegiátní kapituly. Vedle informací o významných proměnách lokality  přinesl výzkum pro toto období řadu závažných poznatků z oblasti sakrální architektury. Stará Boleslav náleží dnes díky němu nejen k lokalitám s nezvyklou koncentrací raně středověkých kostelů, ale je i místem s jednou z nejstarších v půdorysu téměř kompletně dochovaných církevních staveb ve střední Evropě. Zdivo baziliky sv. Václava z doby po r. 1039 je totiž z velké části dochováno zejména v základových partiích stávající stavby. Stojící kostel sv. Klimenta byl přesvědčivě oproti dosavadní představě datován až do nejmladší fáze raného středověku. Třetí a dříve neznámou raně středověkou stavbou je kostel objevený v jihovýchodním sousedství obou výše uvedených kostelů. Se vznikem kapituly a výstavbou nových kostelů došlo ještě k jedné významné proměně lokality – do dříve osídleného prostoru a zejména ke kostelům se přesunulo pohřbívání obyvatel hradu a jeho okolí, které se dříve odehrávalo za jeho hranicemi.

Po procházce po autentických místech archeologických nálezů bude možné se z některými z nich seznámit v několika vitrínách, nově instalovaných v turistickém informačním centru při poutním kostele Nanebevzetí Panny Marie.

Organizátoři akce